|
Úsměvné jednání šéfredaktora Britských listů
|
|
 |
--Jan Klabacka--
11.11.2002 09:21:32 MET
|
(Média/Britské listy)
|
|
|
Ve vydání Britských listů z 8.11.2002 jejich šéfredaktor Jan Čulík publikoval sloupek nazvaný "O právu pacientů na soukromí". Kritizuje v něm přístup českého zdravotnictví k soukromí pacienta a porovnává jej s přístupem, který zná z britských nemocnic.
V závěru článku se navíc zmiňuje o dalším problému českého zdravotnictví:
"Ještě vážnějším problémem v českém zdravotnictví je však zřejmě - dosud těžko postižitelná - korupce. Právě jsme se dověděli o případu, kdy se očekává jako zcela pravidelná zvyklost, že pacient odevzdá chirurgovi před operací soukromě 10 000 Kč. Pacient si nepřeje uvést, o jaký konkrétní případ jde a kde to je, neboť má zájem, aby mu operace byla provedena dobře."
Hned v následujícím vydání Britských listů z 11.11.2002 publikoval pak tento článek (cituji jej zde celý):
"Oprava: jsem prý z levného kraje
V pátek jsem na tomto místě publikoval sloupek o potřebě respektování soukromí pacientů v nemocnicích, a zároveň o ještě větší potřebě osvobodit pacienty v českých nemocnicích od korupce lékařů a zdravotního personálu. Zmínil jsem se o jednom konkrétním případu, kde, jak jsem uvedl, se očekává, že pacient, který má jít na operaci, odevzdá předem chirurgovi úplatek v částce 10 000 Kč.
Tuto informaci opravuji: jsem prý z levného kraje: požadovaný úplatek není 10 000, ale 20 000 Kč.
A přitom: kdo by se odvážil, máte-li jít na operaci, svému chirurgovi úplatek nedat, že?"
(Mimochodem, vyvstává zde poměrně zajímavá otázka: byla reakce p. Čulíka motivována existencí zpřesněné, případně nějaké další, osobní informace, nebo to bylo na základě příspěvku z diskusního fóra připojeného ke článku?)
Jakkoliv považuji otázky týkající se korupce a práva pacientů na soukromí v článku vznesené za legitimní, postup šéfredaktora Britských listů Jan Čulíka se mi zdá poněkud úsměvný.
|
|
| Osobně nezpochybňuji tvrzení, že v českém zdravotnictví existuje korupce (ale také z ní na druhou stranu nikoho paušálně neobviňuji :), ani fakt, že český lékařský personál často nerespektuje osobnost pacienta, nemluvě už o takové "maličkosti", jako respektu k právu na jeho soukromí (podle mého názoru existuje v oblasti zdravotnictví celá řada problémů a malá snaha o jejich účinné řešení). Nezpochybňuji ani nutnost kritiky a soustavné snahy tuto situaci popsat a přispět tak k jejímu řešení.
Zpochybňuji ale způsob, jakým o těchto skutečnostech Britské listy informují.
V tomto kontextu se vnucují následující postřehy:
- úroveň zpracování případu Britskými listy je extrémně nízká; osobně bych si nebyl zcela jistý, zda je vůbec možné takovéto tvrzení doložit konkrétními fakty založenými na konkrétním případu (ochrana pacienta je samozřejmě přednější), ale nemohu si pomoci, tento případ, tak, jak je prezentován, se mnohem pravděpodobněji jeví jako výmysl, který je za skutečný případ pouze účelově vydáván (pozor, netvrdím, že to je výmysl, tvrdím pouze, že existují všechny předpoklady, aby případ mohl být za výmysl úspěšně považován a zpochybněn; takto se ale investigativní žurnalistika dělat nedá); skutečně zde platí "to by mohl říci každý"; věci by mohlo prospět, kdyby se např. Britské listy na toto téma zaměřily a dlouhodobě jej sledovaly (to by ovšem předpokládalo poměrně radikální změnu přístupu).
- p. Čulík vlastně (publikováním své opravy) připouští, že:
- buď případ dostatečně neověřil (nová informace o změněné výši úplatku), což by potvrzovalo pochybnosti o nedostatečném zdokumentování případu (neboť, není sice možné tuto dokumentaci zvěřejnit, ale musí přece v redakci BL existovat - jinak je to celé postavené na domněnkách)
- nebo k té změně výše úplatku dospěl nějakým jiným způsobem, s případem nesouvisejícím, a tedy si vymýšlí.
Jaká je ale - ve světle těchto souvislostí - vlastně záruka, že i ostatní skutečnosti, které s případem souvisí, byly ověřeny dostatečně (či vůbec), nebo že nakonec celý případ nebyl kompletně vykonstruován?
P. Čulík má zřejmě pocit, že publikováním (do značné míry naivním) této nepodstatné opravy podpořil své předchozí tvrzení, že sděluje: 1. ano, byla to pravda, 2. je to dokonce ještě horší, než se původně zdálo (něco ve stylu: vidíte? říkal jsem vám, že je to vážné, a tady to máte!).
Ve skutečnosti však tento úlet dává spíš za pravdu těm, kteří případ prohlásili za neověřený; neboť nyní i p. Čulík potvrzuje (a to přinejmenším), že případ neověřil dostatečně :))).
Na závěr: nevím nic o tom, že by tento případ byl výmysl, nevím nic ani o tom, že by byl pravdivý. Nevím o něm vůbec nic. Hodnotím jej z pohledu soudného člověka, který - dle doporučení (a vzoru :) Britských listů - neustále zpochybňuje vše, co je mu novináři předkládáno, padni komu padni.
|
|
|
Komentáře chronologicky (15)
|
|
|
|
