Protože mne už nesmírně nudí osobní diskuse o pí Wegerové, dovoluji si napsat několik thesí o orthodoxním náboženství, abychom se mohli hádat věcně.
Pravoslaví (orthodoxie) je náboženství, o němž se v ČR toho na(ne)štěstí moc neví. Ačkoliv jsou Češi nejvíce atheistickým národem na světě (Čínani se počítat nedají, protože statistiky v totalitárním státě nemají příliš vysokou vypovídací schopnost), přeci jen o protestanství (evangelické církvi) či natožpak o katholictví vědí více než o pravoslaví.
Podle mého názoru je pravoslaví příčinou, proč je Východ zaostalejší než Západ. Ačkoliv někteří mají za to, příčina vězí ve věrouce (přílišný důraz na náboženský asketismus), domnívám se, že hlavní důvod spočívá v caesaropapismu.
Co to je? Theokratické státní zřízení. Zatímco na Západě již o raného středověku existuje odluka církve od státu ("Co jest císařovo císaři, co jest božího bohu."), na Východě nic takového nikdy nebylo. Církev byla podřízena státu a často odůvodňovala jeho světské snahy. Protože Byzanc byla dobyta Osmanskou říší, v novověku se tento rys nejvíce projevil v Rusku. Církev byla totálně postátněna již za Petra Velikého zřízením Nejvyššího synodu - úřadem státního dozoru nad Církví - v jehož čele stál Oberprokuror. Přestal byl obsazován stolec patriarchy jako výraz ukončení automie Církve.
Nelze se proto divit tomu, jak to s pravoslavím dopadlo za kommunismu. S výjimkou Lenina, což byl anticírkevní fanatik, který chtěl náboženství vyhladit, se pravoslavná Církev kommunistickému státu podřídila. Podporovala "Velkou vlasteneckou válku" a v ČSR se podílela na likvidaci řeckokatholické Církve a ochotně přešla ze srbské správy pod Moskvu.
