Některé z těchto budov se jako banky používají také dnes, jiné jsou využity pro jiné účely, např. také hotely jako Peace Hotel, pravděpodobně nejhonosnější palác v Šanghaji jak píše Ron Gluckman, americký reportér. Tento také píše, že hotely v Hong Kongu a Šanghaji jsou stejně přepychové. Jeho článek o Bundu je samá chvála. Však se člověk nediví. Pohled i ve dne a hlavně večer na Bund je nádherný. A v noci zářící, světlý nádherný. Mohu poskytnout obrázek jak vše vypadá v noci. http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/17.jpg
Bund v Šanghaji v noci
Přes řeku na levé straně, pokud se díváme do města tak na onom, jakoby ostrově vidíme vysoké budovy, nejvyšší v Šanghaji. Ta štíhlá vysoká má 468 m nad zemí a jde o TV věž. Jsou tam další vysoké budovy a ta nejvyšší z nich, ta která má zastřešení v podobě pagody je významná tím, že jde o kanceláře a od 55. poschodí do 88. poschodí se jedná o hotel. Jmenuje se Ťin-Mao a je vysoká 420 m. TV věž a všechny budovy můžete vidět na obrázku.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/18.jpg
Pohled na stavby na "ostrově" v centru Šanghaje
To již byla tma a bylo příjemné počasí tak jsme šli po oné cestě, která vede kolem řeky a vpravo je Bund (je vidět i na obrázku Bundu) stále dále až jsme přišli k místu, kde si můžete koupit jízdenky na loď a svézt se po řece. A tak jsme se posadili do lodě a za šumění vln si prohlíželi krásy nočního centra Šanghaje, jak Bundu tak také budov na onom „ostrově“ kde zářily do dálky TV věž a ostatní budovy kolem. Poté, co jsme absolvovali okružní plavbu lodí a vrátili se zpět, šli jsme pomalu na místo, kde jsme zanechali autobus. Ten nás potom odvezl do našeho hotelu. Poněvadž jsme hovořili o noční Šanghaji, tak zde myslím, že je vhodné ukázat, jak vypadá jedna centrální ulice v noci, kterou jsme často projížděli.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/19.jpg
Jedna ulice v centru Šanghaje, kterou jsme často projížděli.
Ráno jsme šli na snídaní, která byla rovněž v pořádku, jenom pečivo neměli tak kvalitní jako např. v Sianu. Ovšem měli tam spoustu věcí a nikdo si určitě nestěžoval. Já jsem si vždy nechal udělat ham and eggs a pak kávu, mléko a další drobnosti. Po snídaní jsme jeli poměrně daleko do jakéhosi předměstí Šanghaje a to Sučou, které má kolem 700 tisíc obyvatel. Takže je tam klidněji nežli v Šanghaji. Sučou je významné dvěma věcmi, ale pro nás ze západu, mu musíme přiznat ještě jednu věc, takže, třemi věcmi. Jednak tam jsou továrny na hedvábí a toto se tam rovněž pěstuje a jednak již od 6. století si tam významní úředníci státu budovali vlastní zahrady, kde potom pobývali ve svém volném čase a stáří. A právě pro tuto krásu kolem r. 1260 Marco Polo pojmenoval Sučou Benátkami Východu. (Nyní nedávno, jakási vědátorka uveřejnila článek, kde zpochybnila, že by Marco Polo prý vůbec v Číně byl. Napadl ji jeden čínský vědec, kde uváděl, zda by Marco Polo některé věci, o kterých píše mohl vědět, kdyby tam v té době nebyl). Takových zahrad je tam mnoho. Naše skupina si tam prohlédla dvě zahrady. K tomu jsme získali Mistra zahradní sítě, který nám odborně o zahradách pověděl a zodpověděl otázky. Tak se napřed podívejme do zahrad, které tam již jsou strašně dlouho, ale lidé se o ně starají a udržují je. Dnes se ukazuje, že dobře dělali, poněvadž tam chodí mnoho lidí, turistů a to jsou peníze a zaměstnání. Zde si ukážeme z jedné zahrady 2 obrázky z jiných úhlů pohledu. Jednak tam vidíme, jak se používal kámen k ozdobě zahrady a stromy, potom je tam tůň, kde v létě plavali lososi. Jistě je vše dobře promyšlené a prostor dobře využitý.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/20.jpg
Ozdoba kameny a stromy
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/21.jpg
Tůně uprostřed, kde v létě pěstovali lososi
Potom jsme navštívili druhou zahradu, značně velikou, která se jmenuje „Zahrada Jednoduchého člověka“ Tam je několik velice zajímavých věcí. Jednak jsou tam květiny v kruhu a opět použity kameny na ozdobu, zde spíše jako bonsaje, jsou tam velice velké vnější smrky, nebo trvale zelené stromky, jako bonsaje. To vše je možné vidět na obrázcích, kde je také text, z něhož je vidět, co který obrázek představuje.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/22.jpg
Sučou Záhrada jednoduchého člověka, květiny v kruhu
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/23.jpg
Sučou Zahrada jednoduchého člověka, kameny jako bonsaje
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/24.jpg
Sučou Zahrada jednoduchého člověka, obrovské bonsaje
Po ukončení prohlídek a rozloučeni se s Mistrem zahradních sítí jsme se odebrali do blízké továrny hedvábí. Tam jsme viděli jak vypadají dozrálí mourci morušoví. Potom v továrně jsme viděli jak z jednotlivých kukel z horké vody se musí najít začátek nitě a ta se potom natáčí na vřeteno. Nitě z další kukly se musí navázat na konec předchozí namotané kukly atd. Tuto práci tam dělali děvčata z venkova, která se chtějí dostat do města. Bohužel ta práce je málo placená. Odtud jsme šli do místnosti, kde nás posadili a za chvilku se otevřela opona a před námi se objevila děvčata různě oblečená do hedvábných věcí, takže to bylo představení pouze pro nás. Na fotoaparát jsem si vzpomněl pozdě, takže alespoň tuto jednu fotku.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/25.jpg
Sučou Továrna hedvábí, módní přehlídka
Pak jsme tam byli pohoštěni čajem a kapučínem a každý si mohl koupit co chtěl. Také jsme si něco koupili a potom s balíky všichni jeli domů, totiž do hotelu.
K večeru jsme šli zase ještě ven, před tím jsme se dohodli, že se půjdeme podívat na TV věž. Koupili jsme si vstupenky a zajeli do výšky 200 m kde bylo vše pěkně upraveno tak, že jsme mohli chodit kolem a prohlížet si Šanghaj na všechny strany. Mohli jsme také fotografovat, ale nezdálo se mi to příliš účelné. Všechny domy byly nízké, nebyl pohled na město takový, na jaký jsme si zvykli. Když jsme měli koukání dost, tak jsme se odebrali zpět do hotelu. To už byl večer a já jsem šel do hotelového počítačového centra a poslal dětem emaily, aby o nás věděli, že jsme v pořádku.
Další den po snídaní jsme šli do města a to do šanghajské pagody, poněvadž tam mají Buddhu a tak tam uvidíme lépe vše nežli v Sianu. Mají ho tam dvakrát. Jednou je tam zlatý Buddha, který se moc fotit nemá. Je také dost osvětlený a dobrý obrázek bez speciálního vybavení byste nezískali. Pak je tam ještě ležící Buddha, ale bohužel nemám ho samotného vyfoceného. Jednou jsem tam já s nim a jednou moje manželka a v tom případě je Buddha příliš daleko, je malý. Tak vám ukážu toho Buddhu ležícího a toho chlapa si nevšímejte.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/26.jpg
Ležící Buddha v Pagodě v Šanghaji
Když jsme si vše prohlédli, šli jsme na oběd a po obědě jsme šli ještě do jedné zahrady a sice v samotné Šanghaji. Má trochu legrační jméno Yu Yuan což znamená zahrada štěstí. Takže Yuan je štěstí a takto se jmenují čínské peníze. Což je také pravda, kdo má Yuany, peníze, má štěstí. Kdo je nemá, může jít leda na žebrotu.
Při cestě jsme potkali také takovouto budovu. Nezdá se vám poněkud známá
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/27.jpg
Známá reklama
Potom jsme dojeli do YuYuanu a tuto zahradu jsme si prohlédli. Abych se již těmi zahradami příliš neopakoval, tak zde uvedu 1 obrázek. Doufám, že se budou líbit.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/28.jpg
Zahrada YuYuan v Šanghaji (zahrada štěstí)
Večer jsme šli snad všichni do jakéhosi divadla, kde však vystupovali svým uměním cirkusáci. Samotný program byl velice zajímavý, předvedli tam různé zajímavé kousky. Jezdili na kole (o jednom kole) jeden a dva, při balancování chytali kruhy a podobně. Ovšem byla tam toho programu mnoho. Potom se tam objevila nepříliš velká koule pletená z drátů a zpředu tam vjel jeden akrobat na motorce a v kouli jezdil i přes strop – odstředivá síla překonala gravitaci. Pak tam vjel další motorista a ke konci tam byli uvnitř čtyři. Pochopitelně museli velice dbát na vzájemné vzdálenosti, rychlosti, vše muselo být stejné, aby nedošlo k neštěstí. Nakonec se všichni ukázali a tím celé představení skončilo. A tím vlastně prakticky i náš pobyt v Šanghaji. Vrátili jsme se do hotelu, kde jsme přespali.
Ráno jsme si vše zabalili a přiznám se i za ostatní, že poněvadž jsme si v Šanghaji nakoupili různé věci z hedvábí, toto je pochopitelně levnější nežli jinde, bylo koupené přímo u výrobce. Potom čajové soupravy, kdo rád čaj a pod. a člověk zjistil, že mu jeho kufr již nestačí. Takže každá dvojice ještě před tím koupila další kufr. Takže jsme vše připravili v hotelu a označili jménem a kufry postavili před dveře. Pak po snídani jsme šli trochu na procházku na ulice v blízkosti, určené pro pěší. Brzy jsme se vrátili k našemu autobusu, kde již byla zavazadla a autobus nás odvezl na letiště, odkud jsme měli letět napřed do Istanbulu.
Po běžné kontrole, jaká se dnes na letištích provádí, jsme si našli svá místa a potom letěli, avšak napřed do Beijingu. Tam letadlo přibralo lidi, my jsme mohli na jistou dobu vystoupit na letiště a potom opět nastoupit na svá místa a konečně jsme odletěli směrem do Istanbulu. Poněvadž v letadle bylo poměrně dost Číňanů/nek tak všechna hlášení v letedle byla napřed v turečtině, pak anglicky a nakonec čínsky. A je zajímavé, že i hlášení v čínštině začínala ……… Džentlmen…. Místo Ladies bylo požito jiné slovo, nevím však jaké, ale Gentlemen tam používají. Letěli jsme pochopitelně opět Boeingem 747, který je dost rychlý proti západu a den se prodlužoval. Do Istanbulu jsme přiletěli ráno a spojení do Záhřebu jsme mněli bohužel až odpoledne. Celá skupina šla do Instanbulu, aby si prohlédla známé mešity, my s manželkou jsme nemohli, neměli jsme visa. Nebyli jsme upozorněni, že je budeme potřebovat a naši spolucestující s chorvatským pasem, visum nepotřebovali.
Já osobně jsem byl rád, že si mohu odpočinout. Přece jen jsme se tolik naběhali, že mě bolela levá noha a lavice mi byla milejší, nežli mešity. Také tento čas uplynul a lidé z města se vrátili a chystali jsme se na naše další letadlo do Záhřebu. Obvyklou procedurou jsme se dostali do letadla B 737 a asi po třech hodinách letu byli již na záhřebském letišti. Rychle jsme šli na autobus do města, přestoupili na tramvaj a dostali se brzy na nádraží a vlak do Lublaně. V Lublani na nádraží jsme vstoupili do taxi a odjeli domů. Nebylo moc pozdě, kdy jsme konečně byli doma. Mohli jsme ještě zavolat svým synům. Tím byl naší cestě konec.
Rád bych nakonec přidal pár slov. V Česku jsou společnosti, které pořádají výlety do Číny. My jsme zde měli rovněž nabídku od české firmy, jednak se nám to časově moc nehodilo a jednak za stejné peníze nabízela tříhvězdičkové hotely. Ovšem nabídky se najdou také na Internetu. Chtěl bych každému doporučit, aby využil čas do r, 2008, kdy tam má být olympiáda a to se mohou ceny změnit. Čína je země s nejstarší civilizaci lidí na zemi a už proto je tam mnoho věcí k vidění. Kromě toho stále se tam něco mění a vyvíjí a věřím, že k lepšímu. Proto, kdo máte možnost a cestujete po světě, navštivte Čínu. Jsem přesvědčen, že nebudete litovat.
