Tento deníkový článek je spíše řada mých otázek, na které bych si rád vyslechl názory ostatních Sprchařů. Při nedávné návštěvě rodné stověžatky mi přítel, který je dobře obeznámen s českou žurnalistickou scénou, doporučil sledovat články vycházející v časopisu Respekt, který vydává Karel Schwarzenberk. Jeden takový článek, který mě zaujal v čísle z minulého týdne (č. 47), byl komentář Adama Drdy k svátku 17. listopadu.
Vlastní názory moc neupřednostňuji, zejména kvůli tomu, že v Česku trvale nebydlím. Mám své velmi negativní zkušenosti s čs. komunisty, ale ty jsou již vskutku staršího data. Ale jelikož jsem zatím svůj názor na komunisty a komunismus i za dlouhá léta pobytu v Kanadě nezměnil, považuji Drdův článek za sympatický, podnětný a vhodný k diskusi.
Drda píše, že svátek 17. listopadu je nejvýznamnější, neb nic českou společnost nezdevastovalo víc nežli nacistický a bolševický totalitní režim. Zatímco nacismus představoval importovaný teror, komunismus byl v českých zemích instalován dobrovolně. S tím tedy souhlasím naprosto.
Autor se obává restaurace komunistické vlády a domnívá se, že západní Evropa neokomunistické nebezpečí trvale podceňuje. Drda upozorňuje na to, že dle nedávných průzkumů veřejného mínění KSČM je druhá nejsilnější politická strana v zemi. Volby v roce 2006 představují pro KSČM reálnou šanci dostat se do vlády. Zde již jsem na pochybách. Jsou jeho obavy oprávněné?
K dokladům o vzrůstajícím vlivu komunistů Drda uvádí oficiální návštěvu Miroslava Grebeníčka u prezidenta Václava Klause a návštěvu Klause v Rusku, kde prý Klaus vyjadřoval obdiv pro bývalého důstojníka KGB Vladimíra Putina. Drda též uvádí shody mezi Klausovou zahraniční politikou a postoji KSČM.
Komunisté mají silné finanční zázemí, obsadili důležitá křesla v parlamentu, pronikli do různých kontrolních organizací a hledají cestu do klíčových ekonomických pozic. KSČM využije neshody v ČSSD k tomu, aby se spojila s těmi sociálními demokraty, kteří budou ochotni utvořit s komunisty koalici.
Novodobý komunismus by patrně nastoupil v Česku s novou tváří. V zahraniční politice by došlo k faktickému útlaku svobodného podnikání a k zesílené orientaci na Čínu a Rusko. Česko pod komunistickou vládou by též mohlo vystoupit z NATO.
V závěru článku pak Drda upozorňuje na již několik měsíců kolující petici S komunisty se nemluví, na nedávný stejnojmenný koncert a demonstraci před sídlem KSČM v pražské ulici Politických vězňů. Tak jako popírači holocaustu nejsou komunisté partnery k diskusi. Komunistům se má aktivně vzdorovat, v tradicích 17. listopadu 1989.
Drdovým článkem se zabývá František Vybíral v komunistických Halo novinách, protikomunistický koncert "zrecenzoval" tamtéž sám soudruh Jaroslav Kojzar.
Spíše však nežli vyvracením Drdových argumentů útočí Vybíral na “druhdy disidenta, nyní restituenta a multimilionáře” Václava Havla. Dle Vybírala přichází realita nové doby: oč peněz víc, tím lásky míň. Dále upozorňuje na půl milionu nezaměstnaných a stoupající preference komunistů. Drda je označen za “negramotného, ale dobře placeného novináře”. Nevím, jak souvisí výška platu žurnalisty v BBC s nebezpečím komunismu v České republice.
Drda nečiní rovnítko mezi českými komunisty a nacisty, takže netřeba z jeho argumentrace zvracet, jak doporučuje Vybíral. Naopak v článku Drda trefně vystihl rozdíly mezi importovaným terorem nacismu a a dobrovolnou instalací komunismu v poválečné ČSR. Chápu, že Vybíralova reakce nemůže být souhlasná, ale základní téze jeho repliky, že Drda hází komunisty do jednoho pytle s fašisty je hrubě přitažená za vlasy.
Osobně si myslím, že je Drdův článek dost alarmující, což však asi bude správné. Komunisty a jejich zločinnou ideologii, která již celosvětově napáchala tolik zla, též v lásce nemám.
Jaký je Váš názor na nebezpečí komunistů v současné době? Jak je možné, že se komunisté stale těší takové přízni ? Které složky obyvatelstva ČR k ním patři ?
