Včera, 14. září, odhlasovalo Estonsko jako předposlední z kandidátských zemí své ANO Evropské unii. S 67% hlasy pro a 33% hlasy proti vstupu se řadí hned po občanech Malty mezi největší euroskeptiky.
Mají proč.
Estonsko prodělalo za posledních více než 10 let obdivuhodný ekonomický vývoj. Úroveň ekonomického růstu dosahovala ještě donedávna takového stupně, že bylo možno o této malé pobaltské zemi hovořit jako o tygru evropské ekonomiky.
Jde o výsledek důsledně liberální ekonomiky, kterou zavedla jedna z předchozích vlád mladíků a mladic thatcherovského střihu. Jelikož stupeň liberalizace zdejší ekonomiky naháněl v základech socialistické EU hrůzu, zavedla se v zemi pod tlakem Bruselu znovu cla, státní dotace a opět se zvýšil podíl státu v zemědělském sektoru.
Nejvýznamnější odpůrci vstupu do unie upozorňují, že by se Estonsko mohlo bez svazujících regulí EU stát Švýcarskem severu, či obdobou Singapuru v Asii. Zdá se, že by tato malá země, země stojící v žebříčku míry ekonomické svobody na jednom z čelních míst, země, která svou kartu vsadila na rozvoj a uplatnění moderních technologií (IT, biotechnologie) mohla k takovému vývoji mít určité předpoklady.
Estonce odrazuje od členství v novém, tentokrát evropském "svazu" také strach ze ztráty národní a kulturní identity, která má pro národ čítající asi milion příslušníků, a národ, který nikdy nepatřil sám sobě, velký význam.
Mnoho lidí má také obavy z vysokých cen a nezaměstnanosti a také z přílivu cizinců, na které si Estonci zvykají jen těžko.
Paradoxně tak jako nepříjemné vzpomínky na éru Sovětského Svazu vhánějí některé lidi do náruče euroskepticismu (pro mnohé z nich platí rovnice EU = SSSR), tak stejný motiv jiné vede k nadšenému ANO budoucímu členství. Tito lidé si od členství v EU slibují určitou ochranu před "strýčkem Váňou". Chtějí patřit do Evropy a už jednou pro vždy ze sebe servat sovětskou nálepku. Až úsměvná je neutuchající snaha zdejších politických představitelů přemístit Estonsko do Skandinávie, přesto, že tam ve skutečnosti nepatří ani bratrské Finsko.
Nakonec tedy dali Estonci poměrně přesvědčivě najevo, jaké budoucnosti dávají přednost. Příznivci unie si zhluboka oddychli, protože v průběhu minulých měsíců podpora vstupu do EU prudce klesala a proti vstupu do unie se postavila řada opozičních politiků.
Pokud parlament schválí vstup země do unie, bude zajímavé sledovat osud přibližně 10% obyvatel žijících na území Estonska, kteří nemají v tuto chvíli žádné občanství nebo mají občanství Ruské federace. Tito lidé se pochopitelně neměli šanci referenda coby "neobčané" účastnit a stanou se pravděpodobně lidmi II. kategorie uprostřed Evropské unie.
Jde o 1/3 ruskojazyčných obyvatel, kteří se narozdíl od zbývajících 2/3 etnických Rusů, Ukrajinců a Bělorusů odmítají účastnit naturalizačního procesu. Důvody které je k tomu vedou jsou různé.
Někteří prostě nejsou schopni projít náročnými jazykovými zkouškami, které jsou podmínkou pro získání občanství. Ti lidé nemají peníze na příliš drahé kurzy estonštiny a peníze nemají, protože jsou bez práce. A bez práce jsou, protože neumějí estonsky a nemají estonské občanství. Začarovaný kruh, ze kterého se bez pomocné ruky dostanou jen těžko.
Ne málo je těch, kteří estonsky umí dobře, ale z hrdosti odmítají žádat o občanství v zemi, ve které se narodili, vyrůstali, žili jejich rodiče a cítí se v ní být doma.
Problém sebeidentifikace je největším problémem zde žijící více než 30% ruskojazyčné menšiny. Tlak na opuštění ruské identity a přijetí identity estonské je ze strany vlády i EU velký. Tito lidé ale cítí, že pro ně není správná úřední kategorie. Nechtějí být Estonci, ale nechtějí být ani Rusy. Jak říkají: "Rusko je naše matka a Estonsko náš otec a my se nechceme vzdát ani jednoho z nich."
Uvidíme co EU, která nám už tolikrát demonstrovala svůj odpor k diskriminaci občanů a kolektivní vině, co ona na to.
Všechny ochranné známky a autorská práva na této stránce náleží jejich příslušným vlastníkům. Autorská práva ke článkům a komentářům vlastní jejich příslušní autoři.
Provozovatel systému nezodpovídá za obsah kteréhokoliv autorského díla zde uvedeného. Podrobnosti viz.
plné znění podmínek.
