1. díl
Napřed se trochu podívejme na dějiny Číny.
V dávných dobách př.n.l. již v organizovaném státě, postupně žily dynastie Šang, Sia a Čou. Tyto již v těch dávných dobách ovládaly výrobu bronzu na rituální nádoby. Dynastie Šang používala technologii zpracování, která dodnes nebyla překonána. Rituální nádoba Čou má nápis, z kterého se lze dozvědět, že byla vyrobena v 11. st. př.n.l. Jenomže později Čína byla rozdělena na více států a v 3 st. př.n.l. se rozhodl nejmocnější Čchin Čínu sjednotit. Toto sjednocení se dělo v době 221 př.n.l. z Číny rozdělené na 7 válčících států. Císař, který toto sjednocení provedl, byl Čchin Š'chuang-ti. A to druhé slovo si k titulu přidal po provedení této velké práce a znamená První císař, poněvadž on teprve vládl celé Číně. Ovšem ještě dávno před sjednocením se objevili filosofové Konfucius (551 - 479 př.n.l.) a jeho nejvýznamnější žák Mencius (372 - 289 př.n.l.).
Nutno si uvědomit, že tito filozofové byli současníky velkých myslitelů v Indii (Buddha kolem roku 500 př.n.l.), v Řecku (Platon, 429 - 327 př.n.l., Aristoteles, 384 - 321 př.n.l. a další). Žili v době, které někteří historikové označují za klíčové pro vývoj lidské společnosti. Vždyť i velké války se konaly nějak podobně. Ve 4. st.př..n.l. žil a vedl válku proti Peršanům Alexandr Veliký. Těch válek bylo více. Pak se na scéně objevili Římané. Některé uvádí v úžas paralelní vývoj lidské společnosti, i když tyto vzdálené státy o sobě nevěděli a filosofové o myšlení svých vzdálených bratrů z oboru, ještě méně.
Poněvadž jsme se zmínili o historii Číny, tak je nutno zde uvést problém, s kterým si mnoho znalců čínských dějin láme hlavu. Čína byla po celý čas staré historie před jinými státy světa, jak svou organizovanosti, tak vynalézavosti a výrobou, tak životní úrovní lidu. Největší paradox byl v 11. a 12. století, kdy Čína daleko předběhla Evropu a vlastně kterýkoli stát světa. Potom se pomalu rozdíl zmenšuje až v 19. a 20. století daleko zaostává. Toto trápí čínské vlastence a snaží se najít, v čem je příčina. Prostě průmyslová revoluce se Číně zcela vyhnula. Přesto nezapomeňme, že knihtisk, kompas, magnety, akupunktura a mnoho věcí přišlo již dávno z Číny. A Čína dnes rychle dohání to co zameškala.
Poněvadž v této době bylo císařským městem Si´an nebo taky jednoduše napsáno Sian, kde jsme byli až později, tak se o něm zmíním taky později. Později se stalo císařským městem Beijing (v českém přepisu Pej ťing) a k moci se dostala dynastie Ming. Ti totiž jako vzbouřenci po vítězství nad Mongoly, kteří jistou dobu vládli v Číně, z valné části císařské město přebudovali. Měli nato dost času, tato dynastie byla početná, vzniklo z ní 17 císařů. Vládli od r. 1368 - 1644. Poslední dynastie Čching vládla od r. 1644 až do konce císařství 1911. Ti hlavně udržovali to co vybudovala dynastie Ming a hlavně budovali rozlehlé parky a letní sídliště. Ovšem opiové války mnohé opět zničily. Podívejme se poněkud blíže na císařský palác v Beijingu, čili v českém přepisu Pejť ingu na zakázané město (Gugong) protože nebyl přístupný prostým lidem Můžeme ho vidět na prvním obrázku.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/1.jpg
Jeho administrativní budovy mohli navštěvovat hodnostáři, císařův palác pouze členové císařské rodiny a služebnictvo. Sousedí přímo s náměstím Nebeského klidu (Tiananmen) uprostřed města. Zde po 10. letech příprav se císař Yongle (Ming) pustil do výstavby paláce, které trvalo 3 roky městě je těch paláců k vidění více. Poněvadž se o nějakém a pracovalo na ní statisíce řemeslníku a milion dělníků. Celková plocha je 720 000 m2, obklopuje jej zeď do výše 10 m a vodní příkop až do šíře 52 m. Jedná se o palác, který je vidět na 1. obrázku. Palác se dělí na vnější, kde se konaly oficiální audience a vnitřní, kde byly knihovny, zásobárny pro císařskou rodinu, archiv a pod. Vnější přední část paláce má tři velké síně: Nejvyšší harmonie, Centrální harmonie a Udržení harmonie. Jinak tam byly komnaty pro císařskou rodinu, která tam mohla v klidu žít.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/2.jpg
Obrázek Tiananmeu z ptáčí perspektivy.
O císařském náboženství u těchto vladařů a ani u Číňanů člověk nedozví, jedině snad uznávají Konfuciánský kodex, protože je pro ně užitečný a doma uznávají taoismus. Mnozí sice tvrdí, že jsou ateisté, ale ono tomu není vždy možné věřit. Mnozí také věří v buddhismus, Vždyť ten tam byl jako důležité náboženství po mnoho staletí. A v nynější době tam opět mají otevřené své pagody, dokonce jsou tam i muslimové. Avšak ten jejich Islám je tak trochu počínštěný. A ti snad jediní prodávali Maovy citáty. A snad jediní z náboženských sekt v Číně ani v době Kulturní revoluce nebyli zakázáni.
Císař Čchin Š'chuang-ti neboli První, když měl stát sjednocený, se velmi obával smrti a chtěl si zajistit nesmrtelnost. Poněvadž v té době bylo císařské město Sian, tak začal budovat pro sebe místo, kde bude uložen. Byl natolik solidní, že to vojsko, které ho mělo chránit bylo symbolické, čili vyrobené z hlíny, neboli terakotové, což je nutno uznat. V té době císařové nechávali své lidi zakopat spolu s nimi. Sochy vojáků se zdají být z dálky stejné, ale to je omyl. Každý má svůj vlastní výraz obličeje a trochu jiné ruce, vůbec nejsou stejní. Zatím je odkryto asi 6000 až 8 tisíc soch vojáků, které byly vytvořeny, jak jsme již uvedli ve 3. st. př.n.l. Z toho je vidět, jak často historici mají nesprávné představy o průběhu dějin. Ještě v 30. letech 20. století se domnívali, že do příchodu buddhismu do Číny asi 1. st. n.l. se v Číně o sochařství nic nevědělo. Jak je vidět, byl to veliký omyl. Stejně tak vojáci jsou oblečeni a měli výzbroj. (Zbraně nyní na obrázku neuvidíme). A tyto zbraně celý čas vydržely a byly by k použití, ovšem v podobných válkách, jaké se vedly v době vzniku zbraní. Nevím, zda by naše zbraně vydržely pod zemí přes dvě tisíciletí (milénia). Pokud se nemýlím, odkrytí vojáci se dostali do styku s agresivním ovzduším, a čínské úřady se obrátili na známé farmaceutické západní firmy o pomoc k výrobě prostředků proti plísním.
Do Beijingu jsme přicestovali, tureckou leteckou společnosti, která je dnes civilní mocnosti světa, má spojení s mnoha zeměmi. Z letiště nás autobus odvezl do našeho 4 hvězdičkového hotelu Holiday Inn a pak jsme odjeli na oběd. Pravděpodobně by většina z nás raději oběd vynechala, však jsme téměř nic nesnědli a obsluha z toho byla smutná. My jsme totiž během letu vydatně jedli a nikdo neměl hlad. Bylo nás celkem 12 i s paní vedoucí a obvykle jsme seděli kolem jednoho kulatého stolu, na stole byl otáčecí obvykle skleněný kruh a na něj nám nanosili spoustu různých jídel. Hlavní jídlo byla vždy pochopitelně rýže a k té mnoho nejrůznějších jídel. Také tam měli vepřové a dokonce i brambory karamelizované, sladké až příliš a to jsme jedli většinou pouze my dva s manželkou jako Češi. Ostatní pokrm jen okusili a nechali být. Potom jsme se šli podívat na místo kde pan císař rozprávěl se hvězdami, nebo snad s bohem? Toto nám vedoucí bylo řečeno, ale soudě podle literatury, tak šlo o observatoř, která v té době vznikla. To už byla výstavba císařských budov hlavně dynastii Ming a ta jak známo vládla od r. 1368 - 1644. Takže je vše zachováno a tato observatoř byla obnovena. Jak to vypadá, můžeme vidět na následujícím
obr. 3 http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/3.jpg
Ono, zda jde o nebe či boha je pro mne u Číňanů poněkud složité, i když mají své filozofy a své jisté teorie. Nejstarší jejich teorii je teorie Jin-jang, která podle čínských legend vznikla na počátku čínské kultury a za autora je považován božský císař Fu-si. Ten žil a vládl pravděpodobně v letech 2852 - 2738 př.n.l. Tento na hřbetě draka, který sestoupil z nebes našel osm základních znaků - trigramů z kterých sestavil Knihu proměn. Ta měla ukázat smysl bohů a převraty ve Vesmíru. Současně sloužila jako Orákulum osudu, ale současně i doporučení, jak se kdy nutno chovat. Již jsme se zmínili o pozdějších filozofech Konfuciovi. Ve stejné době žil jiný filozof, kterému se říká Lao-c´ a toto jméno není jeho jménem. Znamená pouze "Starý mistr". Ten vytvořil filozofické učení o cestě Tao. Tato obsahovala jak se při různých reálných příležitostech chovat a zabýval se i mystickými otázkami. Těch se chopili jeho pozdější žáci. Např. filosof Čuang-c´z prvků mysticizmu jak z učení Lao-c´tak jeho žáků vytvořil kompilační práci a na tomto základě vzniknulo taoistické náboženství, které vládlo potom v Číně až do 10. století. Ovšem jeho obsah se měnil. V 1. století do Číny přišel buddhismus z Indie a mnohé prvky z tohoto náboženství převzal taoismus. A pokud jsem si správně všiml, některé věci z taoismu převzal i směr našeho nového věku, New Age.
Druhý den po snídani, jsme se chystali na důležitou cestu. Navštívit hlavně Velikou čínskou zeď a při tom ještě další místa. Ráno jsme však šli na snídani a ta nás značně překvapila. Úplně „evropská“ a výběr různých druhů pečiva, vařených či pečených věcí. A důležité, dávali tam kávu a mléko jsme si přinesli a smíchali, aby káva nebyla úplně černá. Ovšem podle chuti. Měli tam tak kvalitní rohlíky, ty však nebyly běžné, to byly cukrárenské rohlíky. Úplná balada, a měli tam toho spoustu. Však si všichni libovali, jaké máme prima snídaně. Stejně kvalitní snídaně jsme měli i v Sianu. Tam to pečivo bylo ještě kvalitnější. Toto byl druhý den našeho pobytu v Číně a jeli jsme ve směru na Velkou čínskou zeď. Nejdříve jsme se zastavili v továrničce, kde se již od času Mingů vyrábí různé misky a okrasné předměty z jadeitu. Na dalším obrázku vidíme dělnici s barvami při ozdobě vyrobeného předmětu.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/4.jpg
Dále potom v továrně vystavené vyrobené předměty.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/5.jpg
Potom jsme pokračovali v cestě směrem k Velké čínské zdi, což je asi 85 km od Beijingu. Avšak tam jsme přímo nedojeli, poněvadž jsme na cestě měli důležitou zastávku. V okrese Changping si kdysi vybudovala své hrobky císařská dynastie Ming a je tam uloženo 13 těchto císařů. Takže jsme vešli tam jakousi červenou branou a pak tam je cesta dlouhá 7 km je to vlastně alej a po obou stranách jsou zvířata a později lidé. Jak tato alej vypadá můžeme vidět na obrázku. Po projití celou alejí jsme se vypravili dále ve směru Čínské zdi.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/6.jpg
Tam jsme autobusem brzy dojeli a po zaplacení vstupného se vypravili na tuto zeď. Každý podle chuti a svých sil. Počasí nám přálo, bylo slunečno a relativně teplo, kolem 20°C, ale spíše více. Počítám, že určitě tepleji nežli v Praze, nebo i v Lublani či v Záhřebu. Koupili jsme si tam pohlednice, vypili kapucino, to tam také měli. Pohled na Velkou čínskou zeď je možné získat z dalšího obrázku.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/7.jpg
K tomu bych rád poznamenal.
Tato Velká čínská zeď patří mezi divy světa. Je to jediné lidské dílo viditelné z vesmíru pouhým okem. Avšak i jiná taková díla, jako jsou třeba pyramidy byly postaveny již v dávnověku kdy žádná mechanizace neexistovala. Rovněž v Číně kanál o něco jižněji od Šanghaje přes Suzhou (to je předměstí Šanghaje) a až do Beijingu byl vybudován již v dávnověku. A to proto, že se kolem Šanghaje vyrábí hedvábí a to se loděmi převáželo do hlavního města. Nyní je kanál leckde zanesený, potřeboval by pročistit a zřejmě se to již nevyplácí. Avšak vraťme se k tomu dílu naších předků. Zřejmě zde byla vůle a potřeba a vždy někdo, kdo dovedl lidi zorganizovat, že dokázali udělat takovou práci. V novější době nic takového obrovského nevzniká. Až na atomové a vodíkové bomby a z těch se jistě radovat nemůžeme. Je pravda, že dnes takové stavby nepotřebujeme a kdyby, stavěli bychom je pomoci strojů.
Třetí den po snídaní jsme šli do císařského města, které mělo jméno „Zakázané město“ jak jsem se o něm zmínil na začátku ve třetím odstavci. Různých paláců a chrámů je v císařském městě mnoho. Tak např. tam je Chrám Nebes, který rovněž nechal vystavět císař Jongle Ming, aby lidé i císařská moc uctívali nebesa, čí vládce Universa. Věřilo se, že je to nezbytné k uchování císařské moci, zajištění úrody a proti případným katastrofám z podnebesí. Potom tam jsou další paláce, jako palác Jara, který lze vidět na obrázku.
http://www.sprcha.com/various/users/Archaix/8.jpg
Podobný existuje pro všechna letní období, takže tam jsou ještě jinačí paláce Léta, Podzimu i Zimy. Důležitý je např. Konfuciánský chrám, a z praktického hlediska Císařská akademie, kde studovali lidé pro potřeby císařství, budoucí vysocí úředníci. Většinu těchto budov a to jsem jich uvedl pouze malou část, vybudovala dynastie Ming. Dynastie Čching potom pouze udržovala a využívala toho, co bylo vybudováno a věnovala se budováním parků, vyhlídkových kopců a míst pro zábavu, zahrad a podobně.
Takové jezero jsme také navštívili, lodí se dostali na druhou stranu na jakýsi ostrůvek kam vedl most vybudovaný již v dávné minulosti a kde také byla vzácnost, mramorová loď, kde se kdysi pořádaly zábavy vysoké společnosti.
