Upozornění spíše sprchaře mimo kotlinu, pro ty ostatní jen krátká rekapitupace populárního tématu.
Tak jak najednou po roce 89 prakticky zmizely politické vtipy, tak je jich dnes zase víc než dost a tak se zdá, že se česká společnost vrací do normálu. A dokonce se začíná objevovat ono sladké vzdušení, které se dostavuje vždy, když člověk dělá něco zakázaného, ba přímo trestného, ke škodě arogantních mocipánů.
Začalo to nenápadně, mimořádně "povedeným" billboardem chlapce s něžnýma očima a nápisem "Myslím to upřímně". Čeští posměváčci, plni lásky k osvícené politice ČSSD však nezaháleli (1, 2, nebo 3.) Naprosto mistrovské dílo mi však přišlo do mailu, je to údajně autentický volební plakát z 30. let s nápisem "Ich meine es ehrich!". Pan Adolf probodává objektiv stejně upřímným pohledem jako pan Stanislav, jen nedostatek úsměvu dohání šviháckým knírkem.
Vtípky, žertíčky, zdánlivě selanka. Jenže pak napadlo pana Mareše jednu z těch laciných variací na pořád stejné téma zhmotnit v nadživotní velikosti a ejhle, máme tu podezření z trestného činu. V médiích to pan "Upřímný" označil na "hrubý útok, podobný výrazům jako Grosstapo" a hned se to některým šťouralům nelíbí, zvláště, když zasáhne loajální, platově valorizovaná policie.
No nevadí, alespoň je jasnější, co vlastně pan Gross myslí upřímně.
Všechny ochranné známky a autorská práva na této stránce náleží jejich příslušným vlastníkům. Autorská práva ke článkům a komentářům vlastní jejich příslušní autoři.
Provozovatel systému nezodpovídá za obsah kteréhokoliv autorského díla zde uvedeného. Podrobnosti viz.
plné znění podmínek.
