Bohužel vyvolává u mě spíš více otázek než že by přinášel jednoznačné informace.
Je známo, že se diametrálně liší zvyky Evropanů a Američanů co se týká způsobu ukládání peněz. Jestli se čísla zjišťovala tak, že se vzal čistý příjem jako základ a ta část, kterou domácnost neutratí daný měsíc (a zůstane ležet na účtu) jako spoření, tak by to bylo dost smutné. Možné by bylo také vzít částku, která má charakter spotřeby (jídlo, šaty, elekrtonika - ale ne třeba oprava střechy na domě), tu odečíst a zbytek považovat za spoření/investici. Co třeba náklady na vzdělání?
Proto nevím, jaký význam těm rozdílům přikládat. Před dvaceti roky se chovali Západoevropané stejně jako Američané, dnes jsou znatelné rozdíly - ale v čem přesně? To jsem bohužel z článku nezjistil. Buď totiž Američané investují nebo ukládají peníze jinak než Evropané, nebo prostě víc utrácejí a jsou zvyklejší žít na dluh. Prý je tato praxe způsobena pocitem bohatství, získaným nafukující se bublinou .com v devadesátých letech, kdy holubi na střeše byli pro některé lidi reálnější než vrabci v hrsti.
Připomíná mi to výroky některých představitelů bank, že Češi jsou (míněno domácnosti) oproti "vyspělému světu" velmi málo zadluženi. Možná nám bude ještě horko, až ten vyspělý svět doženeme a předeženeme, protože půjčovat si na spotřebu se může šeredně nevyplatit. O to smutnější je praxe českých vlád, které jdou opravdu příkladem.
Všechny ochranné známky a autorská práva na této stránce náleží jejich příslušným vlastníkům. Autorská práva ke článkům a komentářům vlastní jejich příslušní autoři.
Provozovatel systému nezodpovídá za obsah kteréhokoliv autorského díla zde uvedeného. Podrobnosti viz.
plné znění podmínek.
