Takové přesvědčení může být někdy projevem empatie a zájmu o druhé,nebo viděno očima Ladislava Klímy na druhé straně spektra projevem policajtské nátury. Hlavně je často takové přesvědčení projevem sociálního násilí páchaného převážně levicovými ideology na zbytku společnosti.
Stejně jako marxismus musel nejdříve poučovat dělnictvo o tom, jak je vlastně vykořisťováno, snaží se někteří političtí aktivisté pod praporem nekonečné dobroty, tolerance, úcty k lidským hodnotám, rovnosti a nediskriminace, o totéž. Tak dlouho je vybraným „diskriminovaným“ skupinám obyvatelstva vnucován apologety „humanismu“ pocit, že se mají špatně až se špatně opravdu mají. Stačí se podívat na ty diskriminované a ponížené pouliční bojovníky v Paříži a dalších městech. Ne,záměrně tentokrát nepíši do uvozovek. Myslím, že tento jejich dojem z okolní společnosti JE autentický. Je totiž výsledkem totality laskavosti, totality rovnosti, totality tolerance, která je však stejně omezující jako kterákoliv jiná klec. Zvlášť pokud jde, jako v tomto případě, o přetvářkou. Tento „autentický“ pocit (jakkoliv se mi nelíbí) je produktem komplikovaně sociálně manipulující Evropy, která ač hlásající se k toleranci jinakosti, ví přesně kde jinakosti končí výběh.
Nechci v tuhle chvíli pařížské události vidět jako důkaz limitů multikulturalismu, i když se takový pohled nabízí. Mám tendenci problém vidět jako jeho nedostatek, skutečný nedostatek, bez ohledu na politické proklamace. O neschopnosti Evropanů být skutečně tolerantní, skutečně „multikulturní“ se můžeme přesvědčit z postoje k přijetí Turecka do EU. Nechoďme daleko, stačí obraz východní Evropy, viz např. obavy před „polským instalatérem“, kdy evropská (francouzská) xenofobie musela být přebíjena brnkáním na pudy ještě silnější
Nebo co několik příběhů, které nám zde zprostředkoval Vodník? Například v holandském příběhu o(ne)podané ruce nebo v příběhu Theo van Gogha.
Neodlučitelnou součástí příběhu Theo van Gogha je aktivistka a politička Hirsi Ali, Somálka vystupující v Holandsku za práva muslimských žen, v muslimském kontextu. Zkušenost muslimské ženy nemám, takže těžko hodnotit, do jaké míry je otázka, z našeho pohledu nerovného postavení ženy v muslimské společnosti skutečně palčivá. Ale chápu, že pro evropské feministické aktivisty musí být aktuální velmi. Trochu podezírám i Hirsi Ali, že je především produktem západních hodnot, západního feminismu, bez skutečného porozumění muslimskému světu, ale o to důrazněji vědoucí co je pro muslimské ženy dobré. Možná, že se fatálně mýlím, ale po přečtení článku Pavla Pečínky Čekání na romskou Hirsi Ali na Britských listech, jsem pochopila, že jsme možná svědky zrodu dalšího problému. Problému, který reálně neexistuje, ale za to raší v hlavách stoupenců nejrůznějších –ismů. Vždyť oni ve svém spravedlivém hněvu vědí nejlépe co se děje například rómské ženě (Tvrdý útlak však zažívají Romky mnohdy v nejbližším okolí..) Jak a proč má být se svým životem nespokojená. ( Už od dětství se tradičně musí starat o své sourozence, jejich vzdělávání je považováno za zbytečné, na rozdíl od mladíků tradice tvrdě odsuzuje nevázanost v období dospělosti, výběr partnera silně ovlivňují rodiče, porody jsou běžné už v 15 letech, cení se víc syn než dcera, málokdy zůstane u tří dětí, starost o potomky leží na ženě, za bezdětnost následuje trest, za nevěru bití.)Takže jde o to její nelehkou situaci popsat, podstatu pojmenovat, definovat (neboli slovy autora „zvednout téma ze země“) a uvést v život tím, že takto pojmenována bude „rozpoznána“, a to převážně těmi, kterých se to netýká. Komu by vadilo, že k popisu předmětu zájmu bude použita směsice pravd i polopravd, stereotypů a klišé, které daleko více odpovídají tomu co chceme aby bylo, než tomu, co skutečně jest.
Naštěstí můžu porovnat. Porovnat díky práci vzniklé jako výsledek ročního pobytu mého studenta, uprostřed slovenské rómské osady. Vybaven jazykem, s absencí předsudků, stal se součástí komunity. Vím tedy s jistotou, že starat se o své sourozence a později děti, není pro Rómky žijící v osadách starost, ale opravdová radost a smysl života.. Že vzdělání je přisuzována jiná hodnota než u nás a rozhodně není ženám nějak systematicky upíráno. Popsat skutečný postoj k sexualitě by zasloužilo samostatný článek. Ale jen manipulátor může shrnout, že jde o („na rozdíl od mladíků tradice tvrdě odsuzuje nevázanost dívek“). Autor se zkušeností člověka ze středu komunity na toto téma píše: „Príslušníci všetkých vekových i sociálnych kategórií sa z mojho pohľadu všetkým čo robili pohybovali tesne už za hranicovou zmyselna …. Hodiny a týdne som sa svojím výskumom prehanbieval. ….Kľučom k zlému-takému pokoju sa pre mňa stal až krst ohňom na „cigánském zábave“ v okresném meste, kam som bol s dvomi dcérami vyslaný jako zodpovedný (už zasnúbený) patrón. Tam som pochopil, že radosť ktorú koťavskí Rómovia ostentatívne čerpali z ríše sexuality prostredníctvom jej neustálej tématizácie v rečiach a všemožných náznakách, prostredníctvom neustáleho šarmantne vulgárního priznávania potreby erotiky pre život, že táto radosť mala aj v osade svoje pevné vybudované kanály s mravným významom, dokonce těsnějším než bol moj vlastný. Divčatá, o ktorých som mal predtým pocit, že sú mne a každému ženáčovi mravne nebezpečné, som v situácii dokonale pripravenej na poklesky mohol zrazu pozorovať při puntičkářskom strážení partnerovej vydialenosti při tanci, opovržlivom strážení príliš odvážných cudzích pohlˇadov, …. Pre suchary z nerómském vyššej strednej triedy nepředstavíteľné spojenie: vulgárne požitkářství a cudnost v jednej osobe …“
Podobně lze vyvrátit i ostatní účelově překroucená tvrzení, kterými si někteří aktivisté připravují půdu pro „zvednutí tématu ze země“. Pro ně je to příjemý začátek nového projektu, pro jiné to může být začátek konce. Konce sladkého života v neuvědomění si toho, co jim vlastně schází.
Všechny ochranné známky a autorská práva na této stránce náleží jejich příslušným vlastníkům. Autorská práva ke článkům a komentářům vlastní jejich příslušní autoři.
Provozovatel systému nezodpovídá za obsah kteréhokoliv autorského díla zde uvedeného. Podrobnosti viz.
plné znění podmínek.
