V krásné provincii (la belle province) Québek došlo v tomto roce, dík táhnoucímu se vyšetřování tzv. sponzorského skandálu (sponsorship scandal), do kterého je namočena québecká větev federální Liberální strany (Liberal Party of Canada, LPC), k zvýšené popularitě québeckých separatistů. Dle průzkumů veřejného mínění podpora separatismu stoupla z 45% na 54%. Separatisté (či suverenisté v politicky korektní mluvě) jsou zastoupeni v provinční Québecké straně (Parti Québécois, PQ) a též ve federální straně s názvem Québecký blok (Bloc Québécois, BQ).
K nové politické situaci v Québeku došlo 4. června t.r. dík nečekané demisi předsedy PQ Bernarda Landryho.
Politickým rivalem PQ v Québeku je provinční Liberální strana (Parti Libéral du Québec, PLQ), která je momentálně v podobně svízelné situaci jako federální LPC a taktéž prudce ztrácí na popularitě. Z tohoto důvodu je překvapivé proč, právě v takovéto pro separatisty výhodné situaci, se rozhodl předseda PQ Bernard Landry rezignovat.
Landrymu je dnes 68 let. Coby vieux routier (doslovně: starý řidič) byl aktivní v québecké politice od r. 1976, kdy začal svojí politickou kariéru pod vedením velmi populárního šéfa PQ René Levesqua. Ve srovnání s třemi předchozími předsedy PQ, Landry nebyl v Québeku moc populární. Vzestup preference separatismu se přičítá neoblibě Liberálů a výše zmíněnému skandálu.
Zdá se, že přes zvyšující se popularitu jak provinční PQ v Québeku, tak i federální BQ v ottawském federálním parlamentu, québečtí separatisté nemají na růžích ustláno. Pokusím se v krátkosti vysvětlit proč.
Udaná příčina rezignace Landryho byla, že na stranickém sjezdu, který proběhl minulý víkend, získal Landry od svých straníků menší podporu než očekával. Obdržel 76.2 % hlasů, které mu vyslovily podporu, což se mu zdálo být málo, neb sám považoval 80 % za minimum (pro srovnání v březnu tohoto roku Stanislav Gross byl znovuzvolen za předsedu ČSSD s necelými 53%).
V současnosti datum budoucího referenda, které by rozhodlo o nezávislosti Québeku je v nedohlednu. PQ by musela nejprve vyhrát provinční volby. Datum provinčních voleb stanoví současný québecký premiér Jean Charest (PLQ), který tak může učinit až v roce 2008. Jaké by byly Landryho šance vyhrát referendum kdyby v příštích provinčních volbách PQ přece jen zvítězila,? Patrně moc velké ne.
Získání nezávislosti Québeku urychlenou cestou bez referenda, které doporučoval bývalý québecký premiér Jacques Parizeu (PQ), nemá podporu Québečanů. Podle průzkumů veřejného mínění z loňského roku dvě třetiny obyvatel Québeku s touto strategií nesouhlasí. Na již zmíněném stranickém sjezdu před několika dny zvítězil plán vyhlásit referendum „co nejdříve“ po vítězství PQ v provinčních volbách.
V Québeku již proběhla dvě referenda, v r. 1980 a v r. 1995, a v obou PQ, se svým návrhem „suverenity“ Québeku, prohrála. Průzkumy veřejného mínění z poslední doby nenaznačují dostatečnou podporu obyvatel Québeku pro jasnou separaci od zbytku Kanady.
Když byli dotázání, jak budou volit v příštím referendu, 56 % Québečanů odpovědělo „ano“. Ale toto byla odpověď na dosti zmanipulovaně rozbředlou otázku „Souhlasíte s nabídkou suverenity Québeku, spojenou s hospodářským a politickým partnerstvím s Kanadou?“ zatímco skutečná a jasná otázka by měla znít „Souhlasíte s odtržením Québeku od Kanady a vyhlášením samostatnosti této země“?
Zmanipulované otázky však nebudou brány v potaz. Kanadská federální vláda totiž v roce 2000 vydala „Zákon jasné otázky“ (The Clarity Act), který praví, že federální vláda nebude vyjednávat se separatisty pokud v provinčním referendu nebude dosaženo jasné většiny hlasů na základě jasné otázky. A jak již sděleno, jasně formulovaná otázka v současnosti nemá potřebnou většinu voličů v Québeku.
Tak vypadá dnešní ne příliš výhodná realita pro každého vůdce québecké separatistické strany. Obyvatelé Québeku nejsou totiž zdaleka přesvědčeni o tom, že je nutno se naprosto oddělit od Kanady. Této situaci již čelil dnes již zesnulý René Levesque, který po prohraném referendu v r. 1980 pomalu zmizel ze scény coby zklamaný člověk. Podobně tomu bylo i při druhém těsně prohraném referendu v roce 1995, kdy tehdejší šéf PQ Jacques Parizeu se nechal slyšet, že za prohru separatistů může „velký business a etnické hlasy“. A jeho nástupce, populární a charismatický Lucien Bouchard, o kterém dnes již není v médiích slyšet, rezignoval na funkci vůdce separatistů, když toto hnutí nezískalo potřebné momentum.
Každý z předsedů PQ čelil nátlaku řadových členů PQ požadujících referendum. Ale šéfové strany jsou si dobře vědomi, že je bláhové vyhlásit referendum, která nemá naději na úspěch.
A tak separatistická PQ s 30 let starým programem separatismu zvolí nového předsedu. Zatím není známo kdy, ale pravděpodobně zvolení bude předcházet několikaměsíční kampaň kandidátů. Největší naděje se dávají současnému předsedovi federální strany BQ Gillesi Duceppovi, ale zatím není jasné, zda se bude o tento post ucházet. Ať již bude zvolen kdokoliv, nebude v lehké pozici přesvědčit obyvatele Québeku, aby v dalším referendu volili nezávislost Québeku.
Rezignace Bernarda Landryho mění vše v québecké politice, ale problém jednoty Kanady zůstává stejný. Možno očekávat, že podpora separatismu, která dlouhodobě kolísá zhruba mezi 40% a 50%, zůstane v tomto rozmezí, bez ohledu na to, kdo se stane novým předsedou separatistické strany.
(Volně zpracováno dle několika článků a úvodníků v torontském deníku The Globe and Mail a montréalském deníku La Presse.)
Všechny ochranné známky a autorská práva na této stránce náleží jejich příslušným vlastníkům. Autorská práva ke článkům a komentářům vlastní jejich příslušní autoři.
Provozovatel systému nezodpovídá za obsah kteréhokoliv autorského díla zde uvedeného. Podrobnosti viz.
plné znění podmínek.
