Ve všech zemích Západní Evropy délka života v současnosti kolísá v průměru kolem 80 let pro obě pohlaví dohromady. Jak je tomu ve Východní Evropě?
Jacques Vallin: Na počátku 60. let všechny evropské země včetně SSSR zvítězily nad infekčními nemocemi dík vakcinám a antibiotikám. Tudíž byla silná konvergence očekávaně délky života 70 let ve všech zemích, i když mezi nimi existovaly značné rozdíly na počátku 20. století. V důsledku toho demografové odhadovali, že všechny země světa budou v krátkém času konvergovat k „biologické“ hranici, kterou stanovili na 75 let. Omyl! Poté, co se fakticky zpomalila během sedmi či osmi let, délka života se rapidně zvedla v západních zemích. Oproti tomu, přinejměnším od pádu komunismu, země střední Evropy a sovětského bloku perfektně dodržely tuto předpověď.
Chcete říci, že na východě Evropy délka života zůstala pod hranicí 75 let?
Tak tomu skutečně bylo do rozpadnutí sovětského bloku. Ale od pádu Berlinské zdi lze pozorovat jistou divergenci ve Střední Evropě, v Polsku, Maďarsku a České republice, kde délka života začíná stoupat, zatímco klesá v zemích bývalého SSSR. Tak v r. 2000 byla délka života v České republice 76 let a v Rusku pouhých 66 let.
Jaká je příčina těchto rozdílů?
Je to hlavně důsledek toho, co možno nazvat „kardiovaskulární revolucí“. Zemím Východní Evropy se podařilo snížit úmrtnost způsobenou kardiovaskulárními onemocněními dík vylepšené terapii, lékařské pohotovostní službě, prevenci a přijetí nového životního stylu obyvatelstvem (změna jídelníčku a způsobu života). Toto vysvětluje, proč nyní si pohrávají s 80 lety délky života. Oproti tomu zemím bývalé SSSR se nepodařilo překonat tuto novou etapu. Neboť sovětský režim je na to nepřipravil: na jedné straně dával přednost investovat do obrany a do dobytí vesmíru spíše než do zdravotnictví, na druhé straně, dík otrocké oddanosti mentalitě ústředních mocností, systém nepřipravil lidi, aby změnili své chování individuální iniciativou.
A tento nedostatek přípravy stačil k tomu, aby snížil délku života?
Nikoliv, situace se ještě zhoršila přechodem na tržní ekonomiku. která opovrhovala sociálními problémy a pokračovala ve zhoršení sanitárního systému. V Rusku násilí (zabití a sebevraždy) dosáhly vrcholu a téměř všechny příčiny úmrtí jsou na vzestupu. Po r. 1985 se Gorbačovovi podařilo zvýšit délku života zákazem alkoholu. Ale potom se východní země za Jeltzina octly v ekonomické a sociální krizi, a to tak, že v roce 1995 délka života klesla pro muže pod 60 let. Po mírném vzestupu znovu poklesla. Podobná situace existuje v Ukrajině, Bělorusku a v baltických zemích...
Rozhovor sepsala Marie-Laure Théodule
[1] J. Vallin et F. Mesplé, Genius, v tisku, ročník 61, 2005.
Francouzský text je zde: http://www.larecherche.fr/data/387/038702004.html
