Výzkumný tým si je natolik jist svým tušením, že si nechal patentovat tyto geny s úmyslem identifikovat jednotlivce, kteří jsou nositeli těchto znaků mozkového růstu. Zdá se, že tyto jsou hojnější jen v určitých populacích.
"Představujeme si, co si společnost bude přát", pravil genetik se zaměřením na člověka (angl. human geneticist, tj. lidský genetik, pozn. překl.) Bruce Lahn, který předvídá, že např. budoucí rodiče budou asi považovat takovou informaci za neocenitelnou.
Ve dvou článcích, které jsou dnes publikovány v časopisu Science, Dr. Lahn a jeho kolegové informují, že specifické mutace těchto objevených genů se rozšířily po jistých oblastech Země tak rychle, že je z praktického hlediska možno považovat za normu. Dle argumentu zmíněných vědců, např. v Evropě, kde je míra prevalence vyšší než 70 procent, samotná náhoda nemůže vysvětlit změny, které se poprve vynořily ve stejnou dobu, kdy moderní člověk si osvojil kulturu a jazyk.
"Vzestup je tak rychlý, že jsem byl doslova ohromen", řekl dr. Lahn. Domnívá se, že přírodní výběr patrně preferuje nové formy těchto genů, jelikož tyto musí poskytovat nějakou výhodu.
"Vsadil bych své peníze na to, že tato výhoda nějak souvisí s poznáním", řekl. "Je to rozumná hypotéza – stáváme se inteligentnějšími."
Objev se jeví jako nadějná zpráva pro lidstvo, ale má též nepříjemné společenské implikace. Výzkumníci totiž nalezli vyšší prevalenci pro některé etnické skupiny nežli pro skupiny jiné.
Např. výsledky zkoušek 1184 vzorků DNA z různých koutů světa ukázaly, že frekvence mutací ve vzorcích ze Západní a Podsaharské Afriky byly nižší než 10 procent.
"Obávám se, že takovéto výsledky mohou být použity coby ospravedlnění předsudků vůči určitým skupinam," řekl dr. Lahn, který zároveň zdůraznil, že výzkum je toliko v počáteční fázi a že úplná role, kterou tyto geny hrají ve vývoji mozku je známa jen nedostatečně.
Nicméně, tým z Chicagské univerzity připravuje údaje pro výzkum vztahu mezi těmito mutacemi a výsledky testů IQ.
Genetik Steve Scherer (zmíněn též v článku "Lidské rasy a moderní genetika", pozn. překl.), vědec-senior (senior scientist, v Kanadě velmi prestižní titul) v torontské Nemocnici pro nemocné děti (Hospital for Sick Children), souhlasí s nutností "velmi konzervativní a opatrné" interpretace těchto údajů. Ale, jak pravil, články Chicagského týmu poskytují přesvědčivé důkazy, že tyto geny prošly rychlým vývojem v moderním lidstvu.
Dva geny, které Chicagský tým zkoumá, jsou mikrocefalin a ASPM. O nich je známo, že mají roli ve vývoji mozku, protože když dojde k selhání jejich funkce, dochází k podprůměrnému vývoji mozku a mentální retardaci.
V předchozích výzkumech, dr. Lahn, známý expert v genetice a evoluci, tyto geny též identifikoval jako dva ze 17 genů, které prošly mutacemi před miliony let a pomohly zvýšit velikost lidského mozku na trojnásobek, jakož i posílit komplikovanost mozku a tím nás odlišit od šimpanze, našeho nejbližšího příbuzného.
Všechny mutace začínají jako nahodilé jevy v době vzniku. Ale stávají se prevalentními v populacích, pokud poskytují nějakou výhodu přežití a pokud lidé, s mutovanými geny mají více potomků nežli jiní lidé.
Coby důsledek těchto objevů dr. Lahn a jeho tým se rozhodli studovat, zda tyto geny se vyvíjejí i v současnosti. Začali tím, že dekódovali chemickou sekvenci těchto dvou genů v etnicky rozdílných vzorcích 90 lidí. V té době poprve nalezli překvapující důkaz prevalence těchto mutacích v genech. Své nálezy ověřili sekvencováním vzorků DNA v dříve odebraných vzorcích, které zahrnovaly vzorky z mezinárodního vzorkování autochtoních (domorodých) obyvatel.
Objevili, že jistá řada mutací v mikrocefalinovém genu je patrně dědičná a nyní se překvapivě vyskytuje ve velkém počtu lidí z rozdílných etnických skupin. Odhadují, že tato řada se poprve objevila přibližně před 37 tisíci lety v době, kdy moderní člověk se usadil v Evropě a začal vytvářet prvá umělecká díla.
Změny, které nalezli v genu ASPM jsou mnohem mladší, objevily se přibližně před 5 800 lety, v období založení prvých měst a prvých písemných záznamů.
Výzkumy nepodávají odpověď na otázku, kde poprve mutace vznikly, což může vysvětlit, proč tyto nové genetické rysy se nevyskytují ve stejné míře ve všech částech světa.
Mutace mohly vzniknout v Africe, ale byly pak přeneseny do ostatních částí světa pravěkými lidmi, kteří opustili africký kontinent. Jiná možnost je, že vznikly v Evropě nebo na Středním Východě.
(Výzkum se detailně nezabýval Severní Amerikou, o které výzkumníci předpokládají, že byla do značné míry zabydlena širokou škálou etnických rodokmenů).
Dr. Lahn nepovažuje za pravděpodobné, že mutace povedou ke stále se zvětšujícím lidským mozkům, protože porody dětí s větší hlavou by samy o sobě mohly ohrozit lidský druh. Ale domnívá se, že za několik tisíc let struktura lidského mozku může být dramaticky jiná.
"Mnoho lidí, včetně biologů, zastává názor, že jsme na vrcholu evoluce...že lidská forma dosáhla optimální formy ve svém vývoji. Domnívají se, že za posledních dvě stě tisíc let [od doby, kdy se objevil prvý moderní člověk] došlo pouze ke kulturní evoluci a my říkáme, ne, došlo též ke genetické evoluci."
Originál článku v angličtině.
