Někomu se může hodit, jiný se aspoň pobaví, jak se dá vyřizovat cestovní pas pro dítě.
Prolog
Potřebuji vyřídit pasy pro své děti. Zašel jsem na příslušný úřad v obci s rozšířenou působností, ke které spadám dle místa svého trvalého pobytu (zdravím Petersi!).
Původní domněnka byla, že si prostě vezmu formulář, doma vyplním, vezmu fotku dítěte, případně rodný list a nechám pas vystavit. Je to trochu jinak.
Pasové odd. 1.
Jelikož takové dítě ještě pas nemělo, je třeba doložit, že je občanem ČR. Takhle řečeno to nezní nijak dramaticky, leč vězte přátelé, že rodný list tím kýženým dokumentem není. Musím na matriku, tam jej za 100Kč dostanu.
Matrika
Běžel jsem tedy na matriku a požádal o příslušný dokument. Přidal jsem doušku, že to snad dáma na pasovém spletla. Prý ne.
Paní se zeptala, jak rychle pas potřebuji. Vida, vstřícnost - do měsíce stačí, dím blahosklonně.
Paní se zastaví v pohybu a radí zajet do krajského města na krajský úřad. Záhada proutěného košíku. Začíná mě to zajímat a usedám na židli. Dosud mohli tato potvrzení vydávat i na matrice, jenže teď je tato agenda přesunuta na krajský úřad. Já požádám v obci s roz... no však víte, oni to pošlou na kraj a za měsíc to přijde zpět. Kulím asi oči, protože paní se dovolává svědectví kolegyně - že jo, že je to tak! Kolegyně přikyvuje, trochu omluvně, že jako kouhouti jsou malí páni a kokrhání že řídí Jitřenka. Dobrá, uzavírám, pošlete to tedy na kraj a vytahuju peněženku, že zaplatím 200 Kč. Paní mě ještě zastavila, že to nebude tak snadné, protože nesmím platit hotově. To mě zaujalo- jak tedy, berou snad karty? Lze to udělat tak, že mi sdělí číslo účtu a po inkasu bych mohl teprve požádat. Anebo bych ještě zaběhl na poštu a poslal jim to složenkou, od které bych přinesl ústřižek a tím pádem by se celá transakce mohla začít už dnes. Opět jsem usedl, obě dámy pokyvovaly hlavami s milým úsměvem, ze kterého bylo jasné, že se mnou soucítí. Tak jsem posbíral písemnosti, jedna z dam mi ještě nakopírovala rodné listy a oddací list (ten je taky třeba - jak to dělají s nesezdanými, po tom jsem radši ani nepátral), aby mi aspoň nějak pomohly. Na krajském úřadě je to prý 13. patro. Myslel jsem si to, to tak akorát odpovídá, říkám a dámy se usmívají hořkému vtipu. Ještě jsem vyzvídal, co na to říkají lidé - prý je to různé, projevy údivu a nespokojenosti jsou rozličné. Rozloučili jsme se a já šel domů zaúkolovat ženu.
Krajský úřad
Předtím jsem se pokusil na krajský úřad zavolat, lež bylo dlouhodobě obsazeno. Maily se mi vracely jako nedoručitelné. S obavami jsem šel domů, vypadalo to, že se krajský úřad stáhnul do ilegality.
Engagement mé ženy na krajském úřadu bylo úspěšné co do výsledku. Pobyla tam asi hodinu a vedla s úředníky nerovnou diskusi. Nic pro její nervy. Z této etapy nemám nic co by bylo možno slušně interpretovat.
Pasové 2.
Nyní přišla opět moje chvíle. Doma jsme vyplnili žádosti a poučen jsem vzal obě Potvrzení o občanství s sebou. Přibalil jsem i kopie rodných listů - co kdyby...
U přepážky mi paní vrací žádost, že není podepsán žadatel. Chápu se propisky (někdy chtějí podpis na místě samém), ale jsem zastaven. Nejsem žadatel. Podepsat musí dcera. Namítám, že jsem zákonný zástupce a rodič. Vše marno. Trochu potměšile se ptám, kde je to uvedeno. Tady - žadatel. No dobrá, psát umí, tak se podepíše, i když nevím, jakou váhu má podpis osoby nezpůsobilé právním úkonům. Co s tím druhým papírem? Tady je dáma blahosklonná, dítě má 6 let, tak by mu to odpustila. Tak to zase ne, buď obě, nebo žádná. Úřednice nechápe, ale papír mi vrací.
Doma.
Doma žádám potomky o podepsání. Předtím jsem jim podepsal žákovské, teď podepisují děti. Mladší si to musí nacvičit, ale pak tam vystřihne krásný podpis prvňáčka. Jako lusk, přes celý rámeček.
Pasové 3.
Opět stojím u okýnka, podávám Potvrzení, žádosti, fotky a čekám. Paní kontroluje a chce rodné listy. Načpak? Prý kvůli rodným číslum. Ty jsou ale na žádosti uvedeny. Prý pro kontrolu. Tak se paní račte podívat na monitor, vždyť je tam máte, radím úřednici. Kdepak, musí být rodné listy. Zajímavé je, že na potvrzení o občanství rodné číslo chybí. Ptám se tedy, proč si myslí, že osoba na fotografii, rodném listu a na potvrzení, je tatáž. Úřednice odvětí, že kdyby nebyla, že by mi to potvrzení nevystavili. To je pane logika!
Ještě vytahuju občanku, kde se kontroluje, že jsem skutečně otec. Ptám se ještě pro jistotu, kdo podepisuje převzetí, zda držitel nebo zákonný zástupce. Že by si děti zkusily podpisy ještě jednou u okýnka. Podepisovat budu já. Na jednu stranu ulehčení, na druhé straně mohla být legrace, jak by prcci šplhali po okýnku, chtíc dosáhnout na propisku a papír.
Žádám ještě úřednici, aby tlumočila vedení moji nespokojenost se systémem, zejména nelogičností v tom, že občan dělá poslíčka mezi jednotlivými kanclíky, přičemž všichni přitom mají všechny potřebné údaje k dispozici v elektronické podobě. Dodávám, že v tom není nic osobního a nejedná se o stížnost na ni. Pouze by měla fungovat zpětná vazba. Dáma je zmatená, tak to radši dál nerozvádím a loučím se.
