| Já teď nejsem schopen rekonstruovat Lévinasovu konstrukci toho pojmu, protože jsem ji nepochopil a tímto mu vyčítám, že to vysvětlení odbyl.
Napadlo mě ale vysvětlení, že ta hypostaze je secvaknutí dvou pohybů mysli, kde jeden jde od sebe a druhý se vrací k sobě. Že je to přijmutí určitého rámce. Uvědomění si toho, že tak to funguje.
Nevím,
ty Magnusovy řečiště mi v tom udělaly pěkný bordel. Teď bych čekal, že mi v tom Magnus zamete, použije své teoretické znalosti a vysvětlí mi termín hypostaze.
Mně to přijde, že to má hodně společnýho s tím Husserlovým (nadbytečným) transcendentálním vědomím.
Tedy s tím podezřelým prvkem vědomí, kdy člověk neřeší svět, ale naopak řeší sám sebe, který řeší svět.
Tady nutně začíná hrát roli čas, který se tu (přirozeně:) jeví jako významný. Významodějný.
Pokud jsem Lévinase četl pozorně, pak tu událost hypostaze situuje do (raného) Řeckého myšlení.
|
|
|
Komentáře chronologicky (15)
|
|
|
|
