| Vývoj základních ukazatelů následků nehod je velmi nepříznivý, a to i přes snížení celkového počtu nehod. To potvrzuje i druhý největší meziroční nárůst počtu usmrcených (o 105 osob, tj. o 20,7%) od roku 1990, když největší absolutní meziroční nárůst byl právě v roce 1990 (zvýšení o 140 osob, tj. o 28,8%).
Odvážím se tvrdit, že takto katastrofální výsledky nepředpokládali ani největší odpůrci nového zákona a nepředpokládal jsem je ani já. Člověk by očekával, že i těm nejtvrdohlavějším oporám státu dojde, že se něco děje a něco je špatně. Již nelze podat jasnější důkaz zcestnosti zákona a domnívám se, že každému by měla být příčina jasná. Řidiči víc přemýšlejí o tom, jak se nenechat chytit při nějakém nepodstatném prohřešku, než na to, aby bezpečně dorazili k cíli. A mají pravdu, jejich volba je logická, hrozba ztráty bodů (následně životně důležitého řidičáku) a velkých sum peněz mnohem pravděpodobnější, než ohrožení života.
Přesto však existují lidé, kteří prostě pochopit nechtějí, současný stav vysvětlují vším možným, národní povahou počínaje a komunistickou degenerací konče. Jejich víra je příliš silná, než aby umožnila jen stín pochybnosti a těžko lze očekávat, že by jakékoli číslo jejich svátostí, bezmeznou důvěrou ve výhrůžky, zastrašování a nátlak, otřáslo.
|
|
|
Komentáře chronologicky (15)
|
|
|
|
