Druhý díl nemá od prvního příliš daleko. Zůstáváme v koupelně, kde nás po zvládnutí mikce a defekace čeká očista. I když Američané nezůstali na úrovni oddělených přítoků horké a studené vody, přesto nemusí být vše při prvním kontaktu jednoduché.
Pokud jde o první pohled, tak si hned každý všimne, že ty sprchy nejsou na hadici, ale přidělané napevno na stěně nad vanou, která má asi poloviční výšku oproti běžné vaně naší. Kohoutek, ovládací kolečko a páčka, jimiž lze regulovat teplotu vody a volit mezi sprchou a "kohoutkem", jsou však umístěny nad horní hranou této vaničky, což je právě kámen úrazu. Turista se asi na první pokus nestrefí přesně do toho, co chce, nejspíše se mu podaří správně nastavit, že chce sprchu, ale zároveň také často přežene teplotu. No a přeregulování teploty může být díky designu sprchy dost obtížné, protože je třeba se k těm ovládacím prvkům naklánět pod sprchou, z níž turistovi stříká horká voda na záda. Pokud s sebou turista nemá děti, je to v pořádku, pokud však ano, pravděpodobně obohatí jejich slovní zásobu o několik slov s "r" uprostřed.
Všechny ochranné známky a autorská práva na této stránce náleží jejich příslušným vlastníkům. Autorská práva ke článkům a komentářům vlastní jejich příslušní autoři.
Provozovatel systému nezodpovídá za obsah kteréhokoliv autorského díla zde uvedeného. Podrobnosti viz.
plné znění podmínek.
