Na návrh z pléna pokračuji problematikou týkající se spaní v USA, alespoň v ho(mo)telích. Je sice pravda, že jsem už spal i "v rodině", ale nemůžu si vybavit, jestli ta problematika byla URČITĚ stejná, pravděpodobně částečně díky tomu, že tam mi nikdo tu postel každé ráno nevracel do původního stavu.
Takže, jde o to, že místo pevného prostěradla, volné deky/peřiny a volného polštáře máte na té legračně široké americké posteli v hotelu či motelu podivnou soustavu vzájemně fixovaných několika dek a prostěradel, navíc kombinovanou s několika druhy polštářů. Zjednodušeně to lze přirovnat k nemocničnímu lůžku v ČR. Tam je deka také irracionálně fixována zasunutím pod matraci v nohách postele. Nicméně, ta deka je jenom jedna, takže odpadá problém "do které vrstvy vlastně patřím". Na druhou stranu, když v nemocnici tu deku zpod matrace vytáhnete, tak dostanete od sestřičky takový pojeb, že už si to nikdy nedovolíte. V hotelu si můžete vytáhnout co chcete, akorát vám to ráno zase zasunou zpátky.
Dokonce jsem si tu podivnost i vyfotil, ale zde to je bohužel málo platné. Nevím, jestli je to tím, že vždycky přes rok přesnou kombinaci ložního prádla zapomenu, nebo jestli má každý hotel vlastní systém počtu a řazení lůžkovin, ale každopádně mi vždy trvá asi tři noci, než uspokojivě vyřeším problém "kam se sebou". Uznávám, že to však může být i tím, že většinou uléhám téměř spící, částečně díky jet lag syndromu, částečně díky tomu, že nejsem zvyklý na těžká červená vína, protože doma piju jen bílá. Snad proto se mi také jednou stala taková záhadná věc s trenýrkama, kterou jsem dodnes nevyřešil.
Všechny ochranné známky a autorská práva na této stránce náleží jejich příslušným vlastníkům. Autorská práva ke článkům a komentářům vlastní jejich příslušní autoři.
Provozovatel systému nezodpovídá za obsah kteréhokoliv autorského díla zde uvedeného. Podrobnosti viz.
plné znění podmínek.
