Severovychodni strana San Pablo Bay je ohranicena pasem kopecku se jmenem Rockville Hills. Pres jejich erozi zaoblene vrsky foukal v patek odpoledne, stejne jako kazdy letni den, k severnimu okraji delty reky Sacramento mirny teply vitr, cestou od more pres Napa Valley a kopce jej ohranicujici, vysuseny od morske mlhy, ohraty NorCal sluncem na prijemnych 25-27 celsia a ovoneny svetle hnedou travou, ktera se v jeho proudu vlnila jako blondate more. Life could be good, sometimes almost excellent…
Sem si to hasil po 80 zpatky do mesta z prvniho dne v nove praci, za svodidly se posunovala reka automobilu stylem krok-sun-krok opacnym smerem vychodnim, ja se radoval z nastavajici cesty do Brazilie a tesil na vikendovy festik v parku za rohem od meho trvaleho bydliste. Ale pred mostem nahle pic ho, krok-sun-krok i mym smerem a tak jsem domu dorazil az dve minuty pote, co v Golden Gate Parku mel zacinat Manu Chao svuj koncert.
Spolu s domacim hostem jsme naskocili na velocipedy a rozjeli se pres domaci ctvrt Sunset na bigbit.
Na 41st Avenue a Lincoln Street, byl vjezd do parku zablokovan policejnim zabradlim a par maniku v zlutejch vetrovkach s napisem EVENT STAFF na zadech, tam zmatenym domorodym asijatum vysvetlovalo, ze dneska to domu neriznou pres park. Picyklistum jenom mavli na pozdrav.
Kdyz jsme zahybali nahoru smerem vychodnim a zacinali u bizonu stoupat do tahleho kopecku k hlavni vstupni brane, podvecerni mlhou se nesly vesele tony rub-a-dub-ove pisnicky od Manu Chao. To bylo jedine, co jsme z jeho koncertu stihli.
U brany jsme zamkli kola k dratenemu plotu. Cely obvod festivalu a jeste neco navic je obehnan plotem, kazdych 30 metru hlidac, ktery strezi integritu, maly koncentrak pristupny za nemale penize, inu dneska ani zeleni progresivci zadarmo nehrabou. Festival sponzoruje spektrum zelenacu, hlavni organizatori jsou kamaradi mestskych radnich, tak je nechali vyhrabat a rozsirit novou cestu na spojeni mezi dvema oblastmi. Cely festik se odehrava na pomerne velke casti mestem vlastneneho Golden Gate Parku, je to poprve, co je tam povolen vecerni koncert. Listek na jeden den byl neco pod $100, tridenni pass byl $225 plus convenience fees - coz je termin na hovno, mne rozhodne placeni extra $40 zadne pohodli nedodava.
“Stoopid fucks”, prohodil jsem u sacovacske zastavky, kde rece lidi valicich se uz pozde do arealu na poslednim metru oznamili, ze se musi rozdelit na muzskou a zenskou polovinu (asi nestacili vyskolit sacovace a obavali se soudu za nekorektni ohmatavani)
“Oh, it’s no big deal, where I live, they’d strip you and do a cavity search, to get into an action like this”, mi odpovedel soused ve fronte.
“Where are you from?” jsem se otazal zvedave.
“Israel.”
“Aha”, co jineho rict.
Stihli jsme jenom Beck-a z velke dalky a za nekvalitniho poslechu, pak jsme s davem zautocili zteci na val obkruzujici Polo Fields (tam je hlavni scena a po strane mensi Avenues Stage) a rozprostrel se pred nami mnohatisicovy dav, rozmazany prichazejici pacifickou mlhou a prikryty lehkou deckou modraveho dymu s charakteristickou vuni prejeteho skunka.
Fronty na pivo byly tak 20ti minutove, na konci si clovek mohl dat tretinku Heinekenu za $7. Vyhladoveli jsme si vystali kratsi cestu na Hot Dog (jidlo prodavaji ze stanku restaurace z okoli parku a vyhlasene veganske a pod. provozovny), byl sice z dobytku krmeneho 100% travou (nerikali presne jakou), ale ve shonu nestihali ho poradne uvarit, tak jsme hlodali kartonovou housku a tvrdy parek a k tomu pili Gatorade. Hot Dog za $6, limoska za $4. Nekde se nejaky zachrance lidstva smeje celou cestu do banky, Nakonec guru Gore je zarnym prikladem.
A Radiohead byli dobry. Hodne dobry i z 200 metrovy dalky, s dvema vypadkama zvuku a za mlhy postupne prechazejici v lehke mrholeni (to nakonec dodalo atmosferu). Naposledy jsem je videl pred vice nez deseti lety, kdyz jeste Thom York ve Slim’s kvilel, ze je creep, mam OK computer, ale po patecnim show, si dohledam neco noveho.
Ve 21:55 koncert skoncil, jako kdyz scumnisti vypli Jasny Pace proud, tak jsme si zase odemkli kola a tichym, mlhavym vecerem jsme prejeli nase predmesti na konci sveta zpatky domu.
V sobotu dalsi sichta, brany se oteviraji v poledne, bigbos zacina v jednu a konci opet v deset, veteranem americana hudby, Tom Petty & The Heartbreakers, my mame zamireno hlavne na jine borce.
